Přehled etiky (Mel Thompson)

All + All -

Přehled etiky
(Mel Thompson)

zpracoval Pavel Kasík

1. Úvod
- + - Přístupy k etice
  - Deskriptivní etika
  - Normativní etika
  - Metaetika
  - Aplikovaná etika
- + - Historie etiky
  - Platón, Aristoteles: hledání štěstí, dobrý život
  - Přirozený zákon Tomáše Akvinského
  - + - Novověk
    - Hobbes: smluvní dohoda mezi lidmi
    - Hume: spíše city než rozum
    - Utilitarismus: vycházet z očekávaných výsledků
    - Kant: základní princip - praktický rozum
  - Etika ve světle jedincových rozhodnutí(Nietzsche, Sartre)
  - Spory o význam etického jazyka (20. století)
  - + - Současnost
    - Zájem o aplikovanou etiku
    - Teorie smlouvy a ctností
    - Nové přezkoumávání dřívějších sporů
- + - Úkoly etiky
  - Etika studuje lidské chování: "Co mají lidé dělat?"
  - Hledání základních hodnot
  - Odstranit nejasnosti
  - + - Rozlišit:
    - Fakta
    - Hodnoty
    - Argumenty
  - Odhalit, na čem jsou závěry postaveny
2. Etické argumenty
- + - Předložení etického argumentu
  - + - Fakta
    - Co na to říká zákon?
    - Co na to říká náboženství, Bible?
    - Skutečná fakta o dění, motivy, předpoklady.
    - Je tato situace něčím jedinečná?
  - + - Hodnoty a normy
    - Z čeho vyplývají vaše závěry?
    - Z jakých norem a hodnotových žebříčků se vychází?
  - + - Argumenty
    - Na jakém logickém základě stavět argumenty?
    - Od premis k závěrům
    - + - Možné zpochybnění závěru:
      - Chybný postup od premis k závěrům
      - Mylné premisy, premisy, se kterými druhá strana nesouhlasí, nesouhlas s předloženými fakty.
- + - Tři základní přístupy k pojetí etických teorií:
  - + - Nekognitivní přístup
    - "Jazyk ve skutečnosti neříká nic objektivního, pouze vyjadřuje preference.!
  - + - Relativistický přístup
    - "Žádné dvě situace nejsou stejné, proto nelze obecně říci, že jedno řešení je správné a druhé ne."
  - + - Absolutistický přístup
    - "Mravní chování se vztahuje k principům, které jsou univerzálně použitelné."
3. Co umožňuje morálku?
- + - požadavky pro morální význam nějakého jednání:
  - + - Lidské jednání
    - Etické argumenty můžeme uplatňovat pouze na člověka
  - + - Racionální myšlení
    - Nevědomí činitelé se z hlediska morálky nepočítají
    - V úvahu se ale bere, zda se jedinec do nevědomého stavu dostal vlastním přičiněním či ne.
  - + - Svoboda
    - Zodpovědnost pouze v případě, že existovala možnost volby
- + - Přičiny a podmíněnost
  - + - Pokud příčiny bezezbytku určují průběh události, svoboda neexistuje.
    - Determinismus: veškeré jednání lze vysvětlit na základě jeho příčin a je tudíž nevyhnutelné
    - Redukcionismus: jednání je pouze souborem fyzikálních procesů
  - + - Argumetny proti determinismu
    - Představa, že jsme zcela předvídatelní, z nás dělá roboty
    - Thompson: Dokonce i kdyby měl determinismus pravdu, je irelevantní!
  - + - Podmíněnost
    - Čím lépe si uvědomíme, co nás ovlivňuje, tím lépe to můžeme zahrnout do morálních rozhodnutí.
- + - Jak velkou svobodu potřebuji:
  - + - Omezení mojí svobody:
    - Fyzická omezení
    - Právní a společenská omezení
    - Osobní a psychická omezení
  - + - Vnější a vnitřní svoboda:
    - + - Vnější svoboda
      - Nařízení a omezení společnosti
    - + - Vnitřní svoboda
      - Umožňuje myslet i mimo rámec těchto omezení
      - Umožnuje nám chtít něco, co nám např. zákon neumožňuje
  - + - Vnitřní svoboda a odpovědnost
    - + - Dva významy slova odpovědnost:
      - + - 1. mravní odpovědnost
        + - znamená, že odpovědná osoba
        něco udělala
        
        byla při vědomí (nebo se vědomě přivedla do nevědomého stavu)
        
        mohla jednak jinak, ale neučinila tak
      - + - 2. morální odpovědnost
        přijetí svobodné vůle
        
        přijetí racionálních norem
        
        rovnováha mezi univerzálními, sociálními a individuálními mravními kritérii
  - + - Co "je" a co "má být"
    - + - naturalistic fallacy
      - ~ popsal G.E. Moore v "Principia Ethica" (1903)
      - + - nesmíme vyvozovat z toho, jaké něco "je", to, jak to "má být"
        "je" = popis faktů
        
        "má být" = musí vycházet z etických norem
4. Jazyk morálky
- + - Pojmy
  - Morální = přizpůsobit se souboru norem
  - Nemorální = nedodržovat tyto normy
  - Ne-morální = s ohledem na konající osobu nelze čin z hlediska morálky posuzovat.
- + - Dobré a špatné
  - + - teleontologický přístup
    - Aristoteles, Tomáš Akvinský
    - "K čemu je ta věc stvořena? K čemu je člověk stvořen? Jaký je jeho účel?"
    - Jedná-li v souladu, je dobrý, jinak je špatný.
  - + - deontologický přístup
    - jednání založené na závazku, pocitu povinnosti
- + - Diskuze o jazyku etiky
  - + - Logický pozitivismus
    - Ludwig Wittgenstein (Tractatus, 1921), A.E. Ayer (Truth and Logic, 1936)
      + - pouze dva druhy předpokladů
      - definované pravdy (matematika, logika)
      - pravdy odvozené ze smyslové zkušenosti
      podle l.p. nemají mravní tvrzení význam
      l.p. otřásl etikou v základech, následovaly směry, které se snažily vrátit etice pevnou půdu pod nohama
  - + - Metafyzická etika
    - F.H. Bradley (Ethical Studies, 1896)
    - nejvyšším dobrem lidstva je "seberealizace"
    - + - vychází ze dvou abstraktních představ
      - svět jako celek
      - sebeuskutečnění, seberealizace
  - + - Intuicionismus
    - ~ G.E. Moore (Principia Ethica, 1903)
    - intuitivné víme, co je dobro, ale neumíme jej definovat
  - + - Emotivismus
    - A.J.Ayer
    - lidé používají mravní soudy k vyjádření subjektivních emocí a preferencí
  - + - Preskriptivismus
    - R.M. Hare (The Language of Morals, 1952)
    - + - mravní tvrzení naše jednání
      - předepisuje
      - zevšeobecňuje
    - tím, že souhlasím s mravním tvrzením, tak řííkám, že souhlasím, že to "chci udělat"
    - souhlasím tedy s "předpisem", který k takovému jednání vede
5. Platón
- + - Sokrates
  - věřil, že ctnost je poznání, a neřest je tedy důsledkem nezralosti
- + - Platón (Ústava)
  - + - Podobenství o jeskyni
    - Ideje a jejich odlesky, stíny
    - idea dobra je transcendentní
  - + - Tři stránky lidské osobnosti:
    - rozum
    - vůle
    - žádosti
    - "Žádosti mají být ovládány rozumem za použití vůle."
  - + - Ideální stát
    - Vládci
    - Ochránci
    - Obchodníci, řemeslnící
    - ~ koresponduje s trojicí vůle - rozum - žádosti
  - + - Proč je lepší být spravedlivý než nespravedlivý?
    - Neuspokojitelná neomezená přání člověka přivedou nutně k frustraci.
    - Pokud známe pohled rozumu i žádostí, můžeme se lépe rozhodnout.
    - Rozum se zabývá věčnými hodnotami, zatímco žádostivosti dočasnými. Proto má mít rozum přenost.
6. Aristoteles
- + - Eudamonia = štěstí, blaženost
  - stav, kdy člověk prožívá svůj život jako "dobrý"
  - forma našeho života - směřování, rozum
  - etika je rozum uvedený do praxe
- + - Střed
  - jednání mezi extrémy, v harmonii
  - antická etika nechtěla jen rozhodnout, co je správné, ale také žít to
- + - Další antické směry:
  - + - Epikurejci
    - ctnost = umění dosáhnout blaženosti
    - své touhy omezit pouze proto, že jejic plné naplnění by mohlo vést ke zkáze
  - + - Stoikové
    - Zenón, Seneca, Epiktétos
    - + - vesmír uspořádala božská prozřetelnost
      - logos = rozum a účel
    - ~ cíl lidského snažení = eudamonia
    - + - Hlavní rysy stoicismu:
      - uznat realitu takovou, jaká je
        převzít odpovědnost za to, co na vás záleží
        události se dějí podle vesmírného řádu
        nezáleží na výsledcích jednání (ty totiž neovlivňujete jenom vy), ale na tom mít vůli k tomu, co je správné
7. Tomáš Akvinský a přirozený zákon
- + - Tomáš Akvinský (1225 - 1274)
  - vycházel z křesťanské tradice
  - usiloval o racionálná podložení křesťanské morálky
- ~ navazuje částečně na stoiky
- + - křesťanská etika
  - + - Autorita
    - + - vychází z
      - Bible
      - Církev
      - Vnuknutí Ducha Svatého
    - např. Martin Luther, Dietrich Bonhoeffer
  - + - Přirozený zákon
    - lex naturalis
    - každá věc sleduje účel, naplnění tohoto účelu je dobré
    - lidský rozum, který člověk od Boha dostal, je východiskem morálky
    - rozum může logicky podložit mravní zásady
    - Aristoteles, Tomáš Akvinský
- + - Pojmy
  - + - causa efficiens
    - "působící příčina"
    - činitel, který něco způsobil
  - + - causa finalis
    - účel
    - konečný cíle nebo účel něčeho
    - právě účel je pro T. Akvinského klíčový
- + - Přirozený zákon - vlastnosti
  - odkazuje i na pozorovatelné přírodní zákony (přírodní věda)
  - + - založen na přesvědčení, že Bůh stvořil svět a nastolil řád
    - toto přesvědčení Tomáš dokládá mnoha důkazy, např. jeho slavné ontologické důkazy Boží existence
  - vše je stvořeno za nějakým účelem
  - lidský rozum je schopen rozhodnout, jak jednat, aby byl v souladů s tímto účelem
  - Mravní posouzení nějakého jednání nezávisí na jeho výsledku
  - + - Přorozené právo je poznatelné na základě rozumu
    - Není nutné vycházet z náboženského přesvědčení
    - proto je univerzální, nikoli kulturně podmíněné
- + - Kazuistika
  - uplatňování obecných norem na konkrétní případy
- + - Základní ctnosti
  - Summa Theologiae
  - vychází i z Platóna a Aristotela
  - ~ shoduje se i se stoiky
  - + - čtyři základní ctnosti
    - rozumnost
    - spravedlnost
    - statečnost
    - uměřenost
  - + - nezávislé nakonkrétním křesťanském zjevení
    - + - např. základní teologické ctnosti
      - víra
      - naděje
      - láska
      - 1. list Korintským, kapitola 13
8. Co je základem morálky?
- + - Thomas Hobbes (1588 - 1679)
  - mezi jedinci a vládcem by měla existovat smlouva
  - vládce by neměl mít obavu z anarchie
  - bez závazných dohod by život upadl v chaos
  - dohoda o vzájemném prospěchu založená na právech jedince, která vede k vytvoření společenství
  - morálka je otázkou vášní
  - stát (Leviathan) s absolutní mocí
  - prosazování vzájemné dohody za účelem omezení sobeckosti lidských emocí
- + - John Locke (1632 - 1704)
  - + - Pojednání o vládě (1690)
    - potřeba společenské smlouvy
    - potřeba nestranného arbitra pro řešení sporu
    - + - autorita nenáleží vládci, ale spíše státním institucím
      - z Lockeho vycházi i dělba moci v moderní demokracii
- + - Jean-Jacques Rousseau (1712 - 1778)
  - + - dvě emoci
    - pud sebezáchovy
    - obecný odpor vůči utrpení jiných
  - + - jedinou autoritou je u něj "obecná vůle"
    - zákon musí vycházet z lidí
- + - Moderní smlouva
  - staví do popředí jedince
  - John Rawls (The theory of Justice)
  - Mezinárodní listina práv a svobod (OSN)
9. Utilitarismus
- jedna z nejrozšířenějších a nejvlivnějších teoriíí etiky
- + - Jeremy Bentham (1748 - 1832)
  - hledal teorii morálky ku prospěchu občanům
  - + - princip užitečnosti
    - akce vede ke štěstí
    - + - štěstí má být posuzováno z hlediska
      - jeho trvání
      - jeho intenzity
      - jak je dosažitelné, bezprostřední, jisté
      - zda je zbaveno bolesti a má naději, že povede k dalšímu štěstí
  - záleží na následcích každého činu
  - soulad se zákony a pravidly je až na druhém místě
- + - John Stuart Mill (1806 - 1873)
  - lidé ve své přirozenosti nejsou příliš předvídaví
  - Utilitarianism (1863)
  - + - pravidla mají pozitivní roli
    - příklad - společnost se neobejde bez zásad pravdomluvnosti
  - + - utilitarismus pravidel
    - utilitarismus přispěje k vytvoření obecných pravidel
    - ta můžou být výjimečně porušena
- + - utilitarismus jednání
  - čin máme považovat za dobrý, pokud povede k dostatečnému množství blaha
  - není nutné dokazovat, že je to maximální blaho
- + - utilitarismus preferencí a motivace
  - + - bere v úvahu další faktory: preferenci a motivace
    - kromě případu, kdy jsou preference v přímém rozporu s preferencemi ostatních
- + - Kritika utilitarismu
  - Utilitarismus nemá vlastní žebříček, pouze nabízí metodu, jak využít existující žebříček
  - Lidé nemohou předvídat, k čemu jejich čin v budoucnu povede
  - Sebeobětování, které nevedlo k cíli, by podle utilitarismu bylo ne-dobré
  - ~ Utilitarismus padá do pasti "co je a co má být"
10. Kant a mravní volba
- + - Immanuel Kant (1724-1804)
  - + - Základy metafyziky morálky(1785)
    - + - východisko etiky nachází v myšlence "dobré vůle"
      - není myslitelné nic bezvýhradně dobrého, s výjimkou "dobré vůle"
      - morálka není kdesi mimo, ale v člověku
    - Kant ví, že nemůžeme spoléhat na empirické důkazy
  - + - Co je motivem mravního rozhodnutí?
    - + - Koperníkovský obrat v Kritice čistého rozumu
      - Nepoznáváme věcy tak, jak samy o sobě jsou, ale tak, jak se nám jeví.
    - + - není to:
      - pokud jsme motivováni možným budoucím prospěchem
      - pokud něco děláme z přirozeného zájmu
      - pokud je nám to autoritou nařízeno
    - + - přijímáme:
      - + - Svobodu
        mám zkušenost svobodné volby
        
        bez voby bych nemohl mít pocit, že něco mám udělat
      - + - Boha
        mám pocit, že správné jednání je nakonec zdrojem šěstí
        
        Ve světě bez Boha by na ničem nezáleželo.
      - + - Nesmrtelnost:
        nemusí se mi podařit dosáhnout dobra v tomto životě
        
        to, že se o dobro přesto snažím, ukazuje, že se dívám za hranice tohoto života
    - tyto postuláty jsou již v našem rozumu obsaženy
  - + - Kritika praktického rozumu (1788)
    - "Dvě věci mě naplňují úžasem: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně."
    - + - Kategorický imperativ
      - Jednejte tak, aby maxima vaší vůle mohla vždy být současně uplatněna jako princip vytvářející univerzální zákon.
        neformuluje žádné morální pravidlo, ale nabízí nejobecnější princip
        Jednejte tak, abyste lidskost - ať už svou vlastní nebo druhého člověka - považovali nejen za prostředek, ale za samotný cíl.
        + - apriorní povaha Kantovy morálky
        + - vystavěna bez ohledu na důsledky
        ~ (x utilitarismus)
        
        člověk si sám sebe cení, kdy reaguje způsobem založeným apriori na rozumu
    - + - Problém
      - + - Problém spočívá v širokých možnostech formulace specifickým maxim
        Kant oponuje - klíčový má být princip univerzálnosti
      - + - Problém 2: co když někdo necítí zážitek mravního závazku, z něhož Kantova etika vychází?
        Chce-li kdo jednat morálně, Kantův princip mu pomůže. Ale nikoho nepřesvědčí, že by měl morálně jednat.
  - + - Vůle
    - vůle je činitelem, který utváří hodnoty a demonstruje čistý, praktický rozum
    - když jednám morálně, naplňuji své určení a svůj osud
    - Hodnoty jsou něco, co zkušenosti přisuzujeme, ne něco, co ve zkušenosti objevujeme.
- + - Arthur Schopenhauer (1788-1860)
  - + - Fenomény
    - oddělení času a prostoru svázáno s naší vnímáním
    - + - za hranicemi smyslů není možné fenomény dělit
      - vše je jedna energie, jedna vůle
    - + - Vůči druhým pociťujeme přirozený soucit
      - Soucit se stává základem Schopenhauerovy etiky.
      - je nezbytnou reakcí na nejzákladnější rys reality
11. Morálka a moc
- + - Friedric Nietzsche (1844 - 1900)
  - + - "Bůh je mrtev"
    - člověk není něčím konečným
    - vyvjí se směrem k nadčlověkovi
    - morálka se neváže na Boha, ale na tento směr
  - + - Vůle a nadčlověk
    - "Vaše vůle nechť praví: nadčlověk budiž smysl země!" (Zarathustra)
    - + - přehodnocení všech hodnot
      - odsunout dosavadní morálku
      - začít zcela znovu
  - + - Morálka pána a morálka otroka
    - + - Morálka otroka
      - Nietzshe říká, že křesťanská morálka (pokora, vlídnost, soucit) je morálka otroka
      - je to morálka, která chce pomáhat druhým v bezmoci a utrpení
      - podle Nietzscheho je špatná, zdržující
    - + - Morálka pána
      - vychází i z řeckých ideálů
      - usiluje o dosažení kvalit, které povedou k pokroku lidstva
      - snaha sama sebe rozvíjet, zkoumat hranice, obětovat se ve jménu něčeho vyššího
  - + - Nietzscheho kritika křesťanství
    - + - "hrozba křesťanské askeze"
      - požaduje totiž "od síly, aby se neprojevovala jako síla"
        "Nemocní a slabí jsou velkým nebezpečím pro člověka - zpochybňují naši důvěru v sebe sama." (Genealogie morálky)
        + - ideály askeze jsou škodlivé
        svou sílu získaly, protože lidé baží po něčem vyšším
  - + - Věčný návrat
    - nadčlověk by měl být schopen "naprostého přitakání životu takový, jaký je"
    - měl by být schopen žít jej stále dokola
12. Existenciální přístup
- + - Pojmy
  - altruismus = pocit, že je třeba pomáhat lidem i za cenu okamžitého omezení vlastního štěstí
  - Geworfenheit = Heideggerův výraz pro vrženost, dané možnosti existence
  - + - dialektika = proces kladení:
    - teze
    - antiteze
    - syntézy
    - podle Hegela základní strukturu změny
  - existencialismus = filosofie zabývající se povahou a významem lidské existence
- + - Sören Kierkegaard (1813 - 1855)
  - + - Stěžejní je vztah člověka s Bohem.
    - Bůh dal lidem svobodu se rozhodovat
    - naše existence je něčím zcela jedinečným
    - "Volba je otázkou energie, upřímnosti a tklivosti, s níž člověk volí." (Bu'ď anebo, 1843)
  - zakladatel existencionalismu
  - + - se svobodou je svázána odpovědnost
    - přijetí rozhodnutí je krok víry, krok do tmy, ale nevyhnutelný
    - člověk nemůže pochopit mravní volbu, pokud bude stát stranou
- + - Martin Heidegger (1889 - 1976)
  - ~ vycházíme z okolností, do kterých jsme vržení
  - my a naše volby jsou součástí světa
  - + - masky
    - při setkání s ostatními si vytváříme v mysli jejich představu
    - stejně tak oni si vytvářejí naši masku
    - Co jsem skutečně já? Jak mám žit autenticky?
  - potřeba utéci, potvrdit si existenci vlastní svobody
  - + - převzetí odpovědnosti
    - motivováno i uvědoměním si blízkosti vlastní smrti
- + - Jean-Paul Sartre (1905 - 1980)
  - + - Existence předchází esenci
    - automobil získává esenci ještě před tím, než začne existovat
    - + - ale člověk utváří svým jednáním
      - svoboda rozhodnutí
      - navazuje na Kierkegaarda
  - + - motivy a emoce
    - lze "vysledovat" k původní příčině?
    - původní příčina absurdní
  - + - člověku jsou v životě přiřazovány role
    - ~ navazuje na Heideggera
    - je důležité, abychom rozvíjeli své já a ne jen přijímali role
  - + - dvě možnosti přístupu
    - + - být sám sebou
      - lidé, kteří si uvědomují, co jsou
      - uvědomění vnějšího světa a místa v něm
    - + - být sám o sobě
      - věci
      - odmítnutí aktivního zapojení do života
      - jednoduše přijmout přidělované role
  - + - naším rozhodnutím zároveň vytáříme to, co jsme
    - tím vytváříme normy, co je dobré
    - tím určujeme, co je člověk
  - + - Sartre domyslel svět bez Boha
    - ~ není žádný daný systém
    - není nic jako apriorní dobro
    - člověk se nemá na co upnout
    - "nemá se na co vymlouvat"
    - převzít odpovědnost za svou svobodu a poskytnout svobodu ostatním
    - "Jsme tím, co ze sebe uděláme"
13. Situační etika
- + - Joseph Fletcher - Situation Ethics (1966)
  - proti deduktivní metodě používání
  - + - není moudré postupovat od pravidel k situacím
    - ~ to dělá např. kazuistika
  - + - láska
    - jediný a jednoduchý princip, podle kterého určíme, co je správné
    - jediné absolutní pravidlo je pravidlo lásky
  - pravidla mohou člověku pomoci
  - částečně navazuje na křesťanskou morálku
- + - Paul Tillich
  - je nemožné v každé situaci znovu přemýšlet, co udělat
  - pravidla jsou důležitá, i když jen jako vodítko
  - + - náboženství se zabývá "nejvyšším zájmem člověka"
    - transcendentní zájem
    - podobné principu lásky
    - ospravedlňuje veškeré konání
  - toto učení je všeobecně lépe přijímáno
- + - láska
  - + - několik významů:
    - eros = erotická láska
    - philia = přátelství
    - agapé = nesobecká láska
  - + - agapéismus
    - teorie morálky
    - uplatnění principu lásky v každé situaci
  - + - nejen emoce, ale rozhodnutí
    - sebepoznání
    - poznání a uznání hodnoty druhého
- + - Zhodnocení situační etiky:
  - + - výhody
    - snadné pochopení
    - pružná - svoboda se vymezit v jednotlivostech
    - prostor pro citovou i rozumovou reakci
    - založena na lásce - z hlediska citu i rozumu klíčovém prvku mravních hodnot
  - + - nevýhody
    - zákon zůstává zákonem, pouze zjednodušeným
    - dva různí lidé se těžko v diskuzi mohou shodnout, co v konkrétním případě znamená lásku
    - hrozí vágní představa morálky
    - hrozí nebezpečí roztříštění celkového rozhodnutí na jednotlivosti - někdy je nutný celkový přehled
14. Náboženství a etika
- + - úloha náboženství v etice
  - etika se často nevyhnutelně zabývá stejnými otázkami, jako náboženství
  - teorie etiky vyrůstají z kultury a tedy i z náboženství
  - má vliv i tam, kde je etika postavena na racionálních základech
  - nelze klást otázky o dobru, aniž bychom nenarazili na otázky o smyslu a o Bohu
- + - etika a náboženství v historii
  - sv. Augustin
  - ~ Tomáš Akvinský
  - ~ Nietzsche
  - ~ Kierkegaard
  - ~ Fletcher
- + - tři možnosti vztahu etiky k náboženství
  - + - autonomní
    - etika je na náboženství nezávislá
    - etická teorie nepotřebuje žádný apriorní souhlas ze strany náboženství
    - + - argumenty pro:
      - zvětšuje se svoboda jedince
      - samostatné rozhodnutí na základě rozumu, zvážení různých náboženství
      - mravní odpovědnost vyžaduje mravní autonomii
  - + - heteronomní
    - morálka staví na náboženských přesvědčeních
    - např. kazuistika
    - + - argumenty pro:
      - vliv náboženství, a tedy i heteronomie, je nevyhnutelná
      - nelze používat pojmy jako "dobro", aniž bychom vzali v potaz jejich náboženskou historii
      - náboženství je zdrojem inspirace a odvahu pro uplatnění morálky v našem životě
      - náboženství se vypořádává i s negativními emocemi a odmítáním rozumu, na což etika nestačí
  - + - teonomní
    - vychází ze stejného zdroje jako náboženství
    - vychází ze stejného chápání Boha, aniž by byla závislá na církvi nebo autoritě
    - + - argumenty pro:
      - uvědomujeme si věci, které nás přesahují
        od dob Schopenhauera je etika zčásti vázána na racionálně nepopsatelnou, intuitivní zkušenost
        bez náboženského prožitku je těžké zachytit univerzálnost mravního závazku
        Bůh stvořil rozum, a tak adekvátní a poctivé uplatnění rozumu nás může přivést k poznání Božího záměru
- + - Náboženská autorita
  - + - Křesťanství
    - + - absolutní autoritou morálky je Boží vůle
      - + - tři nástroje poznání této vůle
        Písmo svaté (Bible)
        
        tradice
        
        Božské vnuknutí (Duch svatý)
      - hledání rovnováhy - různé denominace různe
      - důležitý je osobní vztah s Kristem
  - + - Další náboženství
    - + - Judaismus
      - Tóra, Zákon = autorita
      - mnoho rovin interpretací
    - + - Islám
      - Korán, hadith
      - zákon šarífa
      - "každé dítě se rodí jako muslim, islám je přirozeným stavem člověka"
    - + - Hinduismus
      - rozsáhlý soubor spisů
      - živá zkušenost, meditace, uctívání
    - + - Buddhismus
      - velké množství spisů
      - přednost má ale rozum a osobní buddhistovo přesvědčení
      - často důležitost osobního učitele
15. Svědomí
- + - Křesťanské pojetí svědomí
  - + - synderesis
    - bolest toho, kdo jde proti mravním zásadám
    - v pozitivním významu "dobré svědomí"
    - zákon vepsán do lidských srdcí
  - + - Pavel v listu Římanům (1,18)
    - Boží hněv se snáší na ty, kdo jdou proti jeho zákonům
    - + - neexistuje omluva pro nevědomost
      - každý má svědomí
      - Boží síla a moudrost jsou viditelné v Božím stvoření
      - ~ souvisí s přirozeným zákonem
  - svědomí je hlas Boha v naší duši
  - + - Friedrich Schleiermacher (Křesťanská víra, 1830)
    - veškerá naše rozhodnutí nás staví před mravní dilemata
    - odchýlením se od svědomí se oddalujeme od Boha (hřích)
    - svědomí znatelně vychází ze vztahu s Bohem
    - svědomí je niterné zjevení Boha v nás
- + - Světské pojetí svědomí
  - + - závisí na
    - svobodě
    - poznání dobra
  - + - kořeny svědomí
    - + - společensky a kulturně podmíněné
      - Hegel mluví o "duchu doby"
      - svědomí odráží, co nás naučila společnost
    - + - psychologické
      - + - Siegmund Freud
        id
        
        ego
        
        superego
    - + - vrozený smysl pro to, co je správné
      - nezávisí na výchově a zážitcích
      - výjimkou je psychopat, ten nebere ostatní lidi jako lidi
  - + - svědomí jako zdroj mravní autority
    - ~ Rousseau - lidé mají odpor k utrpení ostatních
    - Hutcheson - lidé mají přirozený smysl pro dobročinnost
    - ~ Moore - dobro nelze definovat, ale lidé vědí, co znamená
    - právě tyto "vrozené" mechanismy leží pod povrchem logických argumentů
    - + - integrita
      - uděláme jednu věc, i když víme, že bychom měli dělat něco jiného, pak to "měli bychom" je ze svědomí
      - Integrita je známkou čistého svědomí
  - + - svědomí a mravní argumenty
    - svědomí a vnitřní poznání správného vytváří základy mravní argumentace
    - díky univerzálnosti svědomí má smysl se těmito otázkami zabývat